Zavřeno. A basta. Dveře jsou zabouchnuty a zajištěny. Uvnitř je hudba a smích, zatímco venku je šero a ticho. Zpozdilé družičky mají každá svou čerstvě naplněnou lampu. Ty jsou jim však nyní k ničemu. Těch družiček je pět. A přitom se každá z nich cítí sama. Nepatří k sobě. Aspoň jim to tak připadá. Zakrátko jedna po druhé zhasnou svou lampu a odejdou do tmy. Každá sama za sebe. Žádná z nich nepocítí potřebu promluvit s ostatními. Možná až třetího dne. Možná až za týden. Ale teď ne. Teď je pozdě.