Kde začíná víra

Jan 1,1-9

Jak se to vlastně stane, že člověk o sobě prohlásí: „Jsem věřící. Jsem křesťan.“? Kde začíná víra? Co se musí přihodit, co se musí změnit ve vnitřním uspořádání člověka, aby řekl: „Věřím v Boha“? Sestry a bratři, my víme zcela jistě, že víra vzniká. Jinak bychom ji neměli. Ovšem popsat přesný průběh vzniku víry není snadné.

Archeologie jednoho podobenství

Matouš 22,1-14

Milé sestry, milí bratři, i biblické texty mají svou historii. Což znamená, že nebyly zapsány hned na první pokus, nýbrž napřed byly delší dobu vyprávěny a postupem času dorůstaly do podoby, jakou známe z našich dnešních Biblí. U každého biblického oddílu se můžeme pustit do vykopávek podobně jako na nějakém archeologickém nalezišti. A při tom postupném prohrabávání odkryjeme rozmanité vrstvy, vrstvy vzpomínek. V Bibli jsou vrstvami rozdílné pohledy, závislé na tom, k jakým posluchačům se vyprávění právě obracelo. Vrstvy textu se liší, jak se odpovídalo na různě položené otázky.

Obnova chrámu a stavba hradeb

Ageus 1,2-9

Když jsem byl malý, měl jsem vždycky rád vyprávění svých prarodičů. „Babi, prosím, povídej, jaké to bylo, když jsi byla malá,“ loudil jsem znovu a znovu. A vůbec mi nevadilo, když jsem nějaké vyprávění slyšel opakovaně. Vždycky jsem se snažil ještě lépe si představit dávné události. Třeba když na konci války se u dědečka v kovárně ubytovali ruští vojáci. V poledne zašli do chléva, porazili krávu a navařili z ní kotel guláše k večeři pro celý regiment. Babička i po půl století měla slzy v očích. Taková škoda. Rodina se rázem ocitla bez mléka.

Naruby

Lukáš 5,27-32

Sestry a bratři, v dnešním evangeliu je to všechno jaksi naruby. Vzhůru nohama. Postavené na hlavu. A je to tak dobře. Otočit věci, aby už nebyly jako dřív – ponuré, beznadějné, stísněné. Obracet věci – to je pokání, to je změna mysli, kterou prosazuje Ježíš. Aby se lidé obrácením dobrali k dobrému výsledku, aby věci přestaly být ponuré, beznadějné, stísněné a staly se radostnými, nadějnými, svobodnými.

Ne mocí ani silou

Zacharjáš 4,1-7

Některé věci se ani po staletích nemění. Sestry a bratři, pořád stejně se na svět rodí děti, stejně si lidé vyprávějí příběhy, stejně lidé pijí víno. A pořád stejně po staletí platí i věta, kterou jako první slyšel judský vladař Zerubábel. Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. (6) Před Zerubábelem byl veliký a obtížný úkol. Vrátil se do země zpustošené válkou. Měl spravovat zemi, kde majetkové a mezilidské vztahy byly rozvráceny násilnými deportacemi.

Žízeň

Jan 7,37-39

V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, kdo věří ve mne. Jak praví Písmo: proudy živé vody poplynou z jeho nitra.“ To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.

...

Kdy bude pršet?

Tak se ptali rolníci za Ježíšových dob

a úzkostně hleděli na modré nebe bez mráčku.

Izrael se podobá polopoušti.

Vody je tam málo – až dodnes.

Pokračovat v modlitbě

Lukáš 11,5-13

Vlastně na tom nic není. Člověk se může pustit do modlitby kdykoliv a kdekoliv. Stačí se jenom trochu ztišit, říci „Pane Bože“ a rázem se ocitáme přímo uprostřed modlitby. Ano, začít s modlitbou je snadné. Jednoduše se obrátit na Boha a mluvit k němu o všem, co nám leží na srdci.

Koupit pole

Jeremjáš 32

Co znamená, když se řekne: "Je to na spadnutí“? Tím se nemyslí, že je něco špatně postavené, ale že je něco blízko. Na dosah. Lze s tím počítat. Třeba tato věž z kostek. Zatím stojí, ale spíše bychom měli myslet na to, že spadne. Už se prostě dlouho neudrží. Je lépe počítat s věží spadnutou, nežli s věží stojící. Je na spadnutí.

Nedobří pastýři

Ezechiel 34,1-16

Pastýři, kteří pasou sami sebe. Jsme na rozcestí, sestry a bratři. Stojíme na křižovatce, na kterou nás přivedl prorok Ezechiel. Před námi se otevírají přinejmenším dvě hlavní cesty k výkladu dnešního oddílu. Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. (3) Lamentace nad vůdci lidu. Jak si ji máme vysvětlit v současných souvislostech? Jak přeložit do naší řeči označení „pastýři Izraele“, které vůdce označit? Jak překládat slova z minulosti, aby dávala smysl v přítomnosti a aby dávala naději pro budoucnost?

Komu věřit?

Matouš 28,8-15

Zpráva o prázdném hrobu patří k velikonočnímu jitru. Časně ráno jdou ženy dokončit pohřební úkony na Ježíšově mrtvém těle. Místo Ježíše však najdou Božího posla a místo smrti se mluví o životě. Zvěstuje se vzkříšení, zvěstuje se zmrtvýchvstání. Obnovení života po zdrcující smrti. „Hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde, byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.“ (5-7)

Kázání