Počátek v Duchu

„Má duše Boha velebí.“ Víte, kdy poprvé zazněla tahle slova? Kdo je první řekl a kde? Řekla je Marie, když přišla na návštěvu ke své příbuzné Alžbětě. O tom jsem právě četl z Bible. A bylo to zvláštní setkání. Potkaly se dvě těhotné ženy. Každá z nich čekala dítě, takže jsem je musel namalovat s bříškem. Dnes už víme, že každé z nich se později narodil syn, ale tehdy ještě jasné nebylo, jestli holka nebo kluk. Alžběta byla starší a taky porodila o několik měsíců dříve – Jana, kterému se začalo časem říkat Křtitel. Tady je máme obě dvě ještě před porodem. A Alžběta radostně prozradila, že se v ní její děťátko pohnulo, když k ní Marie s dítětem v sobě přicházela. Jan Křtitel měl ohlašovat příchod Spasitele, a on to vlastně dělá, ještě když jsou oba dva v břiše, tím že zevnitř drcne nebo kopne svou maminku samou radosti. Když přichází Kristus, aby zachránil hříšníky, je důvod radosti. Píseň 264,1-2.

Všichni věděli, že k Alžbětě patří její manžel jménem Zachariáš. Byli už spolu dlouho, ale žádné děti dosud neměli. Lidé jim je velmi přáli. Aspoň jedno. Nyní konečně bude Alžběta maminkou a Zachariáš tatínkem.  Sláva, tak to má být! Oba rodiče jsou šťastní a vděční Bohu za dar života. JJenže u Marie je všechno jinak. Marie ještě nebyla vdaná a už čekala dítě! Neměla manžela, který by jí pomáhal. Byla sice zasnoubená s Josefem, ale každý zatím bydleli jinde. Mnohým lidem se to nelíbilo, říkali: „Ta Marie nemůže být šťastná a Bohu vděčná.“ L Ale i na to Pán Bůh myslel a zranitelné Marie se ujal. Píseň 264,3-4.

Proto přišel za Marií anděl Gabriel, aby ji povzbudil. I když to Marie bude mít v očích druhých lidí těžké, i když se na ni druzí lidé budou dívat takříkajíc „skrz prsty“, ona nebude nešťastná a nazlobená na Boha kvůli tomu, co se jí přihodilo. „Buď zdráva, milosti zahrnutá. Pán s tebou. Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.“ (28.30) Maria není sama. Bůh ji chová ve své lásce. To potřebovala slyšet ona mladá žena, která nebude nikomu moci vysvětlit, proč čeká dítě před svatbou. Jak se to může stát, když nežiji s mužem? (34) Tenkrát to bylo velmi zlé v očích druhých lidí, když někdo čekal dítě před svatbou. Kdo se o ně a o matku postará? Bylo to zlé, vyhlídka těžkého života. Ale od toho jsou přeci andělé, poslové dobrých zpráv, aby oznamovali, že se zlé věci mění v dobré. Že se L mění na J. Píseň 264,5-6.

Bůh má svůj plán. Chrání Marii před zlými pohledy a zlými řečmi. Ujišťuje ji: „Milá Marie, ty jsi v pořádku. I když se to lidem zdá nemožné, ty jsi u mě v pořádku. Já tě mám rád. I tvé dítě.“ Tak to Bůh prostě dělá, že má rád i ty lidi, kteří jsou druhým podezřelí svým odlišným osudem, kteří se druhým nezdají být dobří. Bůh má rád i ty lidi, kteří v cizích očích udělali něco špatně nebo kteří se stalí obětí špatných myšlenek či špatných činů. Marie je ochráněna. Anděl říká: Moc Nejvyššího tě zastíní. (35) Jako v našem prvním čtení: Hospodin je tvůj ochránce. Hospodin je ti stínem po pravici. Ve dne tě nezasáhne slunce, ani za noci měsíc. (Ž121,5n)

Bůh má svůj plán. Marii svěřil, aby na svět přivedla Spasitele, který bude světu vládnout moudrými slovy, láskou a spravedlností. Bůh svěřil Marii, aby nosila Krista devět měsíců pod srdcem, aby o něj pečovala, aby ho učila, co znamená láska a bezpečí. Taky aby jej učila mluvit a žíznit po spravedlnosti. Všechno to, co později bude potřebovat k dílu spásy, aby předal Boží život lidem. Píseň 264,7-8.

Z celého vyprávění se nám vytratil jeden člověk. Už jsem říkal, že Marie byla zasnoubená s Josefem. Chystali svatbu, ale ještě spolu nežili. Když se Josef dozvěděl, že Marie čeká dítě, v první chvíli ji chtěl opustit. Já se mu vůbec nedivím. Ještě spolu nežili, ale ona už byla těhotná! Někteří lidé dokonce říkali, že otcem dítěte je římský voják Pantheros, který dohlížel se zbraní v ruce, aby se lidé nebouřili proti cizí nadvládě.  Takový voják si mohl mezi bezbranným obyvatelstvem dělat, co se mu zachtělo. Josef zamýšlel zrušit zásnuby nějak nenápadně a potichu. Ale jeho záměr mu nevyšel. Bohu díky mu nevyšel. Přečtu vám z Matoušova evangelia, co se stalo. Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ (Mt1,18-21) Píseň 264,9

Marie byla těhotná a lidé si mysleli ledasco. Bůh však Josefovi po andělovi vzkazuje: Nehleď na řeči, jaké lidé vedou. Dítě, které Marie čeká, není omyl, neznamená špatný smajlík, nýbrž dobrý. Mariino dítě má dobrý počátek. „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.“ (20)

Jsme křesťané a jako křesťané říkáme o Pánu Ježíši ve vyznání víry, že se počal z Ducha svatého. Tedy: už od samého počátku to bylo správně. Všechno směřovalo ke spáse člověka. Celý Ježíšův život, Ježíšovo narození i jemu předcházející čas v Mariině břiše, vše běželo Božím zrakem od samého počátku k dobrému cíli. Ono je důležité dobře začít. Vysvětlím vám proč. V neděli si před bohoslužbou oblékám talár. Víte, kolik má knoflíků? A víte, který si při zapínání musím nejvíce ohlídat? Ten první. Na počátku záleží. Když si první knoflík zapnu špatně, spletu se o jednu dírku, a pak už budu pokračovat dobře – vždy další vedlejší knoflík do další vedlejší dírky, myslíte, že se zapnu dobře? Nezapnu. Na počátku záleží.

Vyznáváme: věřím i v Ježíše Krista, jenž se počal z Ducha svatého. Už od počátku měl Bůh Ježíše rád, i Marie ho měla ráda – proto jí anděl říká: Duch svatý na tebe sestoupí, aby už od počátku milovala syna, kterého tak nepochopitelným způsobem v sobě nosí. Už od počátku Bůh Ježíše i jeho maminku chránil, opět podle andělových slov: Moc Nejvyššího tě zastíní.

Ježíš Kristus přinesl záchranu všem lidem. Tedy i dětem. Ježíš zachraňuje i malé děti – zachraňuje je před nenávistí a zlými řečmi. O těhotné Marii si lidé možná říkali ošklivé věci, ale Bůh na ošklivé řeči nehledí. U všech svých dětí Bůh je svou láskou a ochranou. Pro každý počátek je tady dost lásky a ochrany. Když ne u lidí, tak rozhodně u Boha. Nikdo z narozených nemá slyšet ani zakoušet: ty jsi špatný, Bůh tě nechtěl, nikdo tě nemá rád, máš špatné rodiče, máš špatnou barvu kůže, špatný jazyk, špatné přesvědčení. Na nic takového Kristus nehleděl. Setkával se s lidmi, kterými druzí opovrhovali. Ježíš byl počat Ducha svatého, aby nás zachránil. Abychom už od počátku byli milovanými Božími dětmi.  Amen.

Ž 121               86; 627; 264; Tvá Bože tvář, S 6; 611         

Kázání pro děti a dospělé 26. ledna 2020.