Nábřeží svobody 2003/1

Ze svědectví evangelisty Marka o Ježíšově vítězství nad smrtí, o jeho vzkříšení z mrtvých, se zřetelně a jasně dozvídáme, jak neuvěřitelná a nepochopitelná to byla skutečnost. Nikdo, ani ti, kdo byli Ježíšovi nejbližší, nemohli uvěřit tomu, že Kristus přemohl smrt, že je živ a že svým vzkříšením prolomil tu rovinu lidské existence, která je velmi výstižně vyjádřena v žalmu 49. Z žalmu mluví to, co se někdy hlasitěji, jindy opět nesměleji ozývá v lidské mysli, když člověk uvažuje o životě. Dnes žijeme v době, kdy se pokládá za moderní a pokrokové mluvit o lidském bytí a žití podobným způsobem, jak to zaznívá ze slov, která žalmista říká ne jako své osobní vyznání, ale spíš cituje názory a výroky lidí kolem sebe. Jsou to lidé, kteří spoléhají sami na sebe, na svou moudrost a dovednost, na své schopnosti, kteří se ženou životem za slávou, požitky, bohatstvím a majetkem, za úspěchem a za mocí. Ale nakonec všechno a každý, ať mocný či chudý, ať moudrý či hloupý, bez výjimky a bez rozdílu končí ve smrti. I když si člověk zaživa dobrořečí a pochvaluje, že si všecko ve svém životě zařídil tak dobře, nakonec skončí jako všechno živé, v temnotě smrti, kde nenahlédne žádné světlo.

Celý dopis ke stáhnutí níže ve formátu PDF.

Příloha: