Leden 2019

Působivé slovo

  • Jan 1,1-5.9-14

Jak to všechno začalo, sestry a bratři, je vcelku dobře známo. Události kolem Ježíšova narození patří do obecného povědomí, a to i mezi lidmi mimo církev. Snad každý ví něco o Betlémě, o jesličkách, o hvězdě na obloze, o všelijakých lidech, kteří se v souvislosti s Ježíšovým narozením dávají do po-hybu. Je dobré vědět, že Kristova cesta zde na zemi začala velmi skromně, bez protekce, bez převratných zázraků. Narodilo se dítě jako každý jiné.

O andělovi, který plakal na Štědrý den

  • Lukáš 2,9-14

V ten den, kdy se nespočetné nebeské zástupy vypravily na cestu, aby stihly narození dítěte, jeden anděl se na výsostech chvilenku zdržel. Ocitl se zcela sám v těch nekonečných dálavách. A to jej přišlo draho. Létal sem a tam beze strachu, že do někoho vrazí. Pěkně si užíval volného prostoru. Ve svém rozletu po nebeských výšinách náhle dorazil až k Paláci nejhlubších tajemství. Strážní od jeho brány byli už také pryč. Vydali se na cestu k zemi, jelikož Nejkrásnější tajemství se nyní mělo zviditelnit celému světu.

Víra čeká od samého počátku

  • Genesis 18,1-5.8b-15

            Advent bývá chápán jako doba očekávání. Čekáme na vánoce, čekáme na svátek Ježíšova narození. V církvi si navíc často připomínáme starozákonní proroctví o příchodu božského vladaře, který bude vládnout světu tak, že jej uzdraví. Jakož o tom proroci svatí zvěstovali, zpíváme v jedné středověké písni. Celé věky čekaly na příchod toho, kdo jim pomůže žít před Bohem, a on skutečně přišel. Toho jsme se dočkali v tomto čase jistě, pokračuje ta píseň

Nový život, nové tělo

  • 2. Korintským 5,1-10

Poslechněme si, co napsal apoštol Pavel, původní profesí výrobce stanů. Korinťanům …

Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.

Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským.

Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí.

Nezapomenutí

  • Ester 4,9-5,3

­            Kdo byla Ester? Co udělala? Proč se o ní i po staletích mluví? Ester byla královnou. Nádhernou královnou. Byla hvězdou královského dvora. Zářila. Její jméno – jitřenka, venuše. Nevíme, kdy a jak Ester padla králi do oka, víme jen, že se stala jeho ženou. Ovšem nemysleme nyní na pohádky o šťastném manželství v přepychovém zámku. Bible nám vypráví příběh starý přes dva tisíce let. O rovném postavení muže a ženy se nikomu ani nesnilo. Natož o problematice sexuálního harašení. Tehdy králové sbírali ženy pro okrasu, byly ozdobou i důkazem jejich moci.

Lámání chleba

  • Skutky 2,41-47

(1)       Sestry a bratři, předložím vám čtyři obrazy. Ve všech jde o chleba. První obraz nám právě vylíčil evangelista Lukáš ve své knize nazvané Skutky apoštolů. Vypráví se v ní o vzniku církve a o jejím rozšíření v oblastech kolem Středozemní-ho moře. Dnes jsme díky Lukášovi nahlédli na samotný počátek církevních dějin někam kolem roku 30 našeho letopočtu. Církev tehdy byla opravdu tuze, tuze mladá. Její stáří se počítalo teprve na hodiny a dny. Vše začalo v jeruzalémském chrámu během svátků na prahu léta. Uplynulo právě sedm týdnů od velikonoc.

Živý chléb

  • Jan 6,26-35

Čím se člověk nasytí? Co doopravdy nasytí lidskou duši? Kdy si konečně řekneme: „Už mám dost, nepotřebuji více, nemusím se honit za dalšími věcmi“? Dospějeme vůbec někdy do okamžiku, kdy se spokojíme s tím, co máme, a smíříme se se svým nedostatkem?

To, co bylo, dávno není

  • Skutky 10,34-36

Kdo z vás má hodinky? A kdo umí poznat hodiny? A kdo se vyzná v kalendáři? Jeden měsíc za druhým, rok za rokem, vše plyne. Hodiny a kalendáře nám pomáhají určovat čas. Co bylo kdysi a co je dnes.  My lidé umíme počítat dny a přemýšlet o čase. Přemýšlíme, jak se svět změnil. Právě ty změny jsou zajímavé. Dřív a nyní.

Stránky